Kaple Povýšení sv. Kříže, Břístevecká hůra

Zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714. Je centrálního typu ve tvaru kříže delší osou orientovaná ve směru sever – jih. Kaple několikrát vyhořela a po roce 1878 už nebyla obnovena.

Praktické informace

K zřícenině kaple dojdete od silnice po žluté turistické značce.

Historie místa

Chci si ji přečíst

Poutní trasa s příběhem

O kousek dál si přečtete příběh, který patří k tomuto zastavení. Celek najdete v brožuře, stáhnout si ji můžete zdarma kliknutím na tlačítko.

PDF s příbehem

Poutní příběh

Fotogalerie

Bříství

„Aaa, svatoušek tady zrovna není!“ To, co se dosud zdálo být jenom stínem, se ukázalo jako malý ďáblík, Čertík zhruba stejně vysoký jako Cherubínek. „Tak si poslechněte něco zase pro změnu ode mě. Barokní faráři slibovali lidem po smrti nebe, ale zároveň je strašili peklem, kde hříšníky strčí do kotle takoví ďáblíci jako já.“ Zarazil se. „Jenom tedy větší.“ Hrdě se narovnal. „No nic. Tak poslouchejte. Od roku 1714 – a já si to pamatuju bez zadrhnutí, heč! – tady stojí kaple Povýšení svatého Kříže. Když se na ni podíváte, neujde vám, že samotná stavba má tvar kříže. Což jí nijak nepomohlo, stála tu jenom padesát let, pak do ní uhodil blesk a vyhořela.“ Škodolibě se zakřenil. „Všem v okolí to bylo líto. Aby ne. Kapli nechal postavit místní farář a na stavbu se složili všichni zdejší obyvatelé. Byla pro ně místem, kde se setkávali, poskytovala jim přístřeší pro sváteční chvíle. Kostely a kaple byly pro lidi v podstatě středem jejich života, odehrávalo se tam všechno, co pro ně bylo důležité. Nakonec tuhle kapli nechali opravit za dalších padesát dva let. A byla to oprava krásná a drahá, jak se sluší a patří.“

Čertíkův škleb se ještě o něco rozšířil: „Haha, jenže za dva roky po opravě tady mládež pálila hadrové a slaměné čarodějnice – a od žhavého uhlíku to tu chytlo znovu! Pak už se samozřejmě nikdo do další opravy nehrnul, takže to tu zůstalo v troskách. Ona i ta barokní zbožnost měla svoje meze.“

Ledabyle se posadil na zem nedaleko rozvalin. „Jedna z místních pověstí vypravuje, jak se jeden hamižný sedlák rozhodl, že si ze zničené kaple odveze dlaždice. Vždyť už je přece nikdo nepotřebuje. Přijel v noci s vozem ke zřícenině, ještě ani nezačal vylamovat dlaždice z podlahy, když se ze tmy zjevila děsivě vysoká bílá postava. Přízrak se tyčil vysoko nad propadlou klenbou, hlava jako by mu sahala až do nebes. Vyděšený sedlák utekl, z toho strachu onemocněl a za čas umřel. Ale z původní dlažby, ačkoli ji hlídal duch, v kapli stejně nakonec nezůstala ani jediná,“ dokončil Čertík. „Tak. A jestli chcete mluvit se svatouškem, tak si ho budete muset najít. A já zatím mizím.“

Jakmile zmizel, vykoukl nesměle za rohem Cherubínek.
„Máte ještě ten kamínek? Najděte mu tady nějaké hezké místo, třeba se tím sem vrátí i trocha Ducha svatého. Děkuji!“

Rozkradené dlaždice se sem už nevrátí, ale položení kamínku je přeci jen takovým symbolickým obnovením zmizelé dlažby.

Fotogalerie

Kaple Povýšení sv. Kříže

Na vrcholu Břístevské hůry se nalézá zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže. Byla postavena na podnět faráře Karla Heislera z darů místních farníků. Je centrálního typu ve tvaru kříže delší osou orientovaná ve směru sever-jih. Zámečtí úředníci vybrali v roce 1712 mezi sebou něco peněz a poslali sousedy na sbírku do okolí. Tak se tohoto roku sešlo 233 zl. 40gr. Druhého roku vyprosil farář na hraběti Václavu z morzinu v Kounicích místo na stavbu, stavivo i něco peněz, k tomu zbožná vrchnost přidala dva korce polí kapli do výbavy. Počalo se stavěti roku 1714 a výlohy byly 601 zl.
Již při výstavbě se přihodilo první neštěstí. Ruční práce dělali lidé z roboty a zvlášť se činila  tzv. “blbá Běta” Byla druhým jen pro smích a jednou si z ní ztropili velmi špatný žert. Řekli jí, aby si vlezla do sudu, že jí pěkně skutálí shůry dolů. Běta měla radost, že se tak pěkně sveze a ráda souhlasila. Zabednili ji tedy do sudu a k radosti břístevských kluků skutáleli dolů. Dole však bylo po smíchu. Nešťastnou Bětu našli v sudu mrtvou.
Stavba byla dokončena roku 1715. Kaple měla základy půdorysu ve tvaru kříže o délce 11,92 m a šířce 10,40 m. Loď byla klenutá, kryt šindelový, oltáře byly tři. Hlavní oltář k jihu měl titulní obraz povýšení svatého kříže, pravé křídlo získala sv. Kateřina, levé sv. Barbora.  Zdroje z počátku 20. století ještě uváděly stopy barokní výmalby, které se však už do dnešní doby nedochovaly. Bohoslužby se v kapli konaly jen  čtyřikrát do roka. A 1 května. Toho dne se sem nahrnul lid ze všech okolních obcí. Kázání bývalo venku i uvnitř v kapli při mši tu bývalo mnoho lidí. 
Bohužel již roku 1764 udeřil blesk do kaple, která částečně vyhořela, a její zdi byly velice poškozené. Dle zápisu byla oprava provedena pečlivě. Podle skutečnosti však byly zdi již v roce 1781 značně narušeny.
Po celá desetiletí kaple chátrala. Přešla doba napoleonských válek. Od počátku devatenáctého století byl v Bříství farářem páter Mucha. Bohatá farnost vynášela značný zisk a tak dal roku 1816 kapli opraviti a pokrýti novým šindelem. Ale již dva roky potom stihla ji nová pohroma. Posledního  dubna 1818 pálila břístevská chasa u kaple čarodějnice. Jeden čeledín z bujnosti házel hořící koště přes kapli. Koště padlo na střechu a kapli zapálilo. Byl při tom nějaký pytlák a z radosti, že jsou břístevské čarodějnice tak velkolepé střelil z pytlačky děrou ve dveřích do hlavního oltáře. Lid si pak dlouho vypravoval, jak mnozí z těch chasníků byli potrestáni. Palič čeledín prý oslepl, pytlák se při noční toulce v panském revíru u rybníka Držkovce zastřelil, jiný se utopil a dalšího na vojně kůň zabil. Koho potkalo neštěstí a tehdy byl u kapličky měl to za trest.
Zničení kaple jen dva roky po opravě způsobilo, že už nebyla vůle k nové opravě a kaple byla ponechána zubu času.Od té doby nebyla obnovena.

 

Z daleka patrná stavba k sobě poutala pozornost, takže není divu, že se kolem ní nakupilo několik pověstí. Tak například jedna z místních pověstí vypravuje, jak se jeden místní sedlák rozhodl, že si ze zničeného božího místa odveze dlaždice. Komu jsou tam zapotřebí? A jemu zvelebí stavení. Přijel v noci s povozem ke zřícenině, ani nezačal vylamovat dlaždice z podlahy, když ze tmy vystoupila vysoká bílá postava. Bylo to strašné. Přízrak se tyčil vysoko nad propadlou klenbou. Hlava jako by se ztrácela v hvězdné obloze. Sedlák vzal do zaječích, roznemohl se, a za čas zemřel. Ale z původní dlažby, kterou ochraňoval duch, v rozvalené kapli přesto nezůstala ani jediná…

Kde místo najdete

Zajímavosti

Břístevecká hůra je výrazný svědecký vrch s vrcholovou plošinou. Na jihu je vrch oddělen sedlem od rozsáhlé svědecké plošiny Horky (vrcholová kóta 244 m), která pokračuje směrem k Poříčanům.

V roce 2009 vláda ČR zařadila celou Břístevskou hůru do seznamu Evropsky významných lokalit Natura 2000 (název přírodní památky Polabské hůry). Západní a jižní svah hůry je porostlý starými ovocnými stromy, mezi nimi se přes zanedbanou údržbu uchovávají teplomilná stepní bylinná společenstva. Jsou zde bohatá naleziště vzácného hořečku nahořklého a zárazy síťnaté. Dále tu roste sesel roční, zvonek klubkatý, lněnka lnolistá, bezkolenec rákosovitý, čistec roční, úporek pochybný a řada dalších bylin. Východní a severní svah společně s vrcholem byl osázen nepůvodní borovicí černou.