Kostel Narození Panny Marie, Poříčany
Stavitel v duchu barokní symboliky situoval novostavbu kostela do svahu tak, aby kostel tvořil výraznou dominantu obce. Ještě nedokončený kostel byl vysvěcen 8. září 1751.
Praktické informace
Kostel je většinu roku přes den otevřen tzv “na mříž”. Mše svatá se koná 4. neděli v měsíci v 8h.
Historie místa
Poutní trasa s příběhem
O kousek dál si přečtete příběh, který patří k tomuto zastavení. Celek najdete v brožuře, stáhnout si ji můžete zdarma kliknutím na tlačítko.
Poříčany
„Vítám vás u sebe doma, přátelé.“ Cherubín se pousmál. „Tady, přímo tady v kostelíku. Míval jsem tu pěknou sošku, a ne jen jednu. Sice je nějací chuligáni v roce 1994 ukradli, ale to mi nezabrání, abych se tu za vámi čas od času zastavil.“
Mávl drobnou baculatou ručkou, jako by chtěl obsáhnout celou nevelkou stavbu.
„Vidíte, tenhle kostel nestojí ve středu žádného rozlehlého města. Nikdy nestál. Přesto je krásný, zdobený. Baroko – jako stavební styl – bylo celé takové.“
Jak se pohroužil do výkladu, příliš si nevšímal drobné rohaté postavy, která nenápadně vykoukla opodál. „Budovy a hlavně chrámy byly složité,“ vysvětloval nadšeně Cherubínek, „ukazovaly člověku, jak je nepatrný oproti Bohu. A zároveň všechna ta krása slibovala blažený věčný život v nebi. Kostel měl spoustu částí a ozdob, třeba takové kasulové okno, které se tak jmenuje podle podobnosti s casulou, kněžským ornátem, jen obráceným vzhůru nohama: nahoře je okno oblé jako dolní lem, dole je vidět límec a průstřihy, jimiž se provlékaly ruce.“
Rohatá postavička se zatím nezpozorována připlížila ještě o něco blíž. „Tady, na Kolínsku, se začalo v barokním stylu stavět až po skončení třicetileté války,“ začal znovu se za-
ujetím líčit andílek. „Prohnaly se tudy boje, hlad, nemoci. Spousta vesnic byla dočista zničena. A některé už bohužel nikdy nikdo nepostavil znovu.“
V tu chvíli odněkud přiletěla hrst kamínků a zarachotila o zeď kostela. Cherubín jen zamrkal nad tím nenadálým vyrušením a rozhlédl se, ale nikoho neviděl. „Ale některé vesnice obnoveny byly,“ odkašlal si. „Vznikly překrásné barokní budovy a katolická církev měla velký vliv. Provázela tehdy člověka od narození až do smrti. Prvním takovým dotekem církve byl křest. Právě narozené dítě bylo potřeba rychle pokřtít, což člověku zajišťovalo možnost klidného posmrtného odpočinku v nebi.“
Cherubínek se ještě jednou obezřetně rozhlédl, ale když se nikde nic nehýbalo, rozhodl se na předchozí lumpárnu zapomenout.
„Pojďme se ale podívat dál, čeká nás toho ještě spousta!“ Lehce popolétl, aby ho příchozí mohli následovat.
Fotogalerie
Kostel Narození Panny Marie
První písemná zmínka o kostele v Poříčanech je z roku 1358, ale kostel bude zřejmě staršího založení, dle místní tradice byl založen kolem roku 1150. Jednalo se o orientovaný kostel s věží při severní stěně, obdélnou lodí a pětiboce uzavřeným presbytářem. Podle popisu z 1. poloviny 18. století byl původní kostel v Poříčanech podobný kostelu ve Skramníkách. Nicméně v té době byl již natolik zchátralý, že někdy před rokem 1750 došlo k jeho zboření. Na jeho místě pak byl s použitím staršího stavebního materiálu vystavěn v letech 1750–54 zcela nový pozdně barokní kostel podle plánu Tomáše Vojtěcha Budila jeho synem Václavem Antonínem Budilem za patronace kněžny Marie Terezie Savojské. Stavitel v duchu barokní symboliky situoval novostavbu do svahu tak, aby kostel tvořil výraznou dominantu obce, i za cenu, že musel porušit orientaci k východu (kostel je orientován ve směru sever — jih). Ještě nedokončený kostel byl vysvěcen 8. září 1751. V roce 1938 byly za faráře Josefa Nádvorníka opraveny vnější fasády (tehdy kostel získal okrovo-žlutavou omítku, neodpovídající původní barevnosti, která nyní pod opadanou omítkou prosvítá) a v roce 1943 byl kostel elektrifikován, kdy bylo instalováno i 74 žárovek na hlavním oltáři. Věž kostela vyhořela od svíčky v roce 1947, v roce 1953 byla opravena a pokryta současnou plechovou bání (ve věži zůstaly dodnes ohořelé trámy). V roce 2018 byla opravena prejzová krytina střechy a natřena střecha věže, v letech 2019–20 proběhne obnova fasád.
Kostel je obehnán terasovitou zdí z lomového a kvádrového zdiva, na jejíž výstavbu byl použit stavební materiál ze zbořeného gotického kostela. Jako portál vstupní branky na schodišti byl druhotně použit pískovcový pozdně gotický sedlový portál z konce 15. století, který rovněž pochází ze zbořeného kostela. Portál byl po roce 1990 nevhodně celoplošně omítnut tvrdou maltou.
Barokní centrální kostel o téměř čtvercové lodi s vybranými nárožími, s polokruhově ukončeným presbytářem, v jehož ose je pozdější pravoúhlá sakristie, a s hranolovou jednopatrovou věží s cibulovou bání v severním průčelí. Vnější stěny jsou členěny lizénovými rámy s pilastry a profilovanými římsami. Stěny jsou členěny bohatě tvarovanými okny kasulového tvaru, rámovanými šambránami a suprafenestry, které tvoří profilované nadokenní římsy s klenáky. Oválná okna sakristie, vstupní portál a dveře do věže a do sakristie mají pískovcová ostění s částečně dochovaným štukem. V západní stěně lodi je zasazena kamenná tabulka s českým nápisem o vysvěcení kostela: ANNO DOMINI 1751 DNE 8 SEPTEMBRIS TENTO CHRÁM POSVĚCEN JEST. Na východní stěně kostela je několik náhrobníků z 19. století, například epitaf poříčanského mlynáře Františka Schovánka († 28. 5. 1844) z šedého mramoru s českým nápisem: JESTLIŽE TI ŠTĚSTJ KVETE NEZAKLÁDEY SI NA SWĚTĚ NEB GAK KWJITKU LJSTEK SPADN(E) TAK I ŽIWOT LIDSKY ZWADNE / ŽE BRZINKO ODSUD MUSJŠ GAKO GA TO HNEDLE ZKUSJŠ / PADESAT OSM LET MAGE ZESNUL 27. MÁGE 1844 DRANTIŠEK SCHOWÁNEK MLYNÁŘ POŘIČANSKÝ. V severní stěně věže je umístěn ciferník nefunkčních hodin ze 70. let 20. století, ve veži je deponován starší poškozený ciferník z 19. století.
Loď je sklenuta nízkou kopulí na pilastry v nárožích, kruchta je vestavěna do severního podvěží. Presbytář je sklenut nízkou kupolí na pendantivech. Na klenbě lodi byla původně freska se scénami ze života Krista od Václava Kandlera z roku 1787, opakovaně přemalovaná v roce 1865 Františkem Krátkým ze Sadské a v roce 1935 akademickým malířem Josefem L. Červinkou. Vitrážová okna pochází z roku 1935 od firmy Staněk a Šebek z Prahy, v letech 1993–94 byly obnoveny uměleckým sklenářem Polanským z Mladějova. Původní barokní konstrukce krovu nad klenbou je samonosná, tvořená soustavou trámů 24 x 40 cm v průřezu. Opravena byla v roce 1866, 1889 a naposledy v letech 1992–93, kdy byla velká část trámů vyměněna.
Z vnitřního vybavení vyniká zejména barokní hlavní oltář* portálového, sloupového tvaru z poloviny 18. století se soudobým obrazem narození Panny Marie a sochami sv. Václava (vlevo) a sv. Ludmily (vpravo). Ve všech čtyřech rozích lodi jsou výklenky se sochami evangelistů (postupně od oltáře vpravo svatí Marek, Matouš, Lukáš a Jan) z roku 1784 od řezbáře Josefa Drexlera z Chocerad. Dřevěná kazatelna* na východní stěně je z roku 1751 a vytvořena byla podle návrhu Dominika Kramolína. V sakristii jsou uloženy obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory od malíře Preise z konce 19. století ve starších rokokových rámech z 2. pol. 18. století. Na kruchtě jsou varhany z roku 1900 od varhanářské firmy Rejna-Černý z Královských Vinohrad v Praze. Křišťálový lustr byl do kostela instalován v roce 1900. Z vybavení starého kostela pochází i cyklus osmi obrazů s výjevy ze života Panny Marie z roku 1695 od neznámého autora (v roce 1907 byl dočasně umístěn v márnici); tento nejúplnější regionální soubor raně barokní malby je tč. umístěn v muzeu v Českém Brodě. Dále to je funkční renesanční zámek z počátku 17. století, druhotně umístěný na stávající barokní dveře z roku 1751. V předsíni v podvěží visí na stěně barokní krucifix z přelomu 17. a 18. století, nevhodně později přemalovaný, pochází z presbytáře starého kostela. Ve věži je zvonová stolice z roku 1953, na které jsou umístěny dva zvony:
- větší zvon (průměr 90 cm) ulil v roce 1603 zvonař Bartoloměj (?) nebo Brikcí z Cimperka (?) z Nového Města Pražského a zdobí ho ornamentální pás s výjevem o marnotratném synu, znakem Štefků z Koloděj (ve štítu břevno na koso a v něm běžící zajíc), Smiřických ze Smiřic (šikmo dělený štít) a pánů z Házmburka (sviní hlava a běžící zajíc) splu s osmiřádkovým českým nápisem: KE CZTI A CHWALE PANV BOHU WSSEMOHVCZYMV NAKLADEM ZADVSSNIM TEZ WSSECH OSADNICH NALEZIEGICZYCH KOSTELV A CHRAMV PORZICZANSKEMV ZALOZIENI Z ZWIESTOWANI PANNY MARYGE. TENTO ZWON VDIELAN GEST NA NOWEM MIESTIE PRAZSKEM NA SSIROKE VLICZY W DOMIE ZWONARZE. S TOHO BVD PANV BOHV CHWALA WIECZNA LETA 1603 / TOBIASS SSTEFEK Z KOLODEG / UROZENY PAN PAN ZIKMVND SMIRZYCZKY Z SMIRZITZ NA SKALACH A KOSTELCY NAD CZERNYMI LESY GEHO MILOSTI CYSARZSKE RADA / UROZENA PANI PANI HEDWIKA SMIRZICZKA Z HAZMBURKA NA SKALACH A KOSTELCY NAD CZERNYMI LESY,
- menší zvon Svatý Josef je z roku 2002,
- nejstarší zvon z roku 1590 od Brikcího z Cimperka, přelitý v roce 1866 Annou Bellmanovou, byl rekvírován v roce 1916.
Kostel byl v roce 1993 částečně vykraden.
Kostel je významnou ukázkou pozdně barokní architektury na Kolínsku, velmi ovlivněné dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera, na kterou odkazuje veškeré tvarosloví ve ztvárnění interiéru i exteriéru stavby.
Kde místo najdete
Zajímavosti
…